Aktuálně ke změnám v DPH od 1.1.2013

Tzv. technická novela zákona o DPH č. 502/2012 Sb. přinesla řadu změn. V této informaci se podíváme na dva aktuální tematické okruhy:

• daňové doklady
• ručení za daň.

Jednotlivá témata by po novele vydala na samostatné články, tento text se zaměřuje jen na některé dílčí problémy a především reaguje na skutečnost, že 28.3.2013 se daňová správa konečně vyjádřila k problematice daňových dokladů. K ručení za daň se daňová správa vyjadřuje již od začátku letošního roku, nejzásadnější však je odložení institutu ručení z důvodu úhrady na nezveřejněný účet až na 1.10.2013, o kterém daňová správa rozhodla dne 29.3.2013 a dne 12.9.2013 toto odložení prodloužila do konce letošního roku. Dne 10.10.2013 Senát svým zákonným opatřením, které vyšlo ve Sbírce zákonů pod č. 344/2013 Sb., novelizoval právní úpravu ručení (s účinností od 1.12.2013, ale s praktickým dopadem až od 1.1.2014).

Daňové doklady

Právní úprava daňových dokladů byla v zákoně o DPH kompletně změněna, a to v důsledku zapracování druhé směrnice o fakturaci (směrnice 2010/45/EU). Právní úprava daňových dokladů obsahuje řadu dílčích problémů, např.:

• podoba daňových dokladů (papírové, elektronické), typy daňových dokladů, náležitosti daňových dokladů, lhůty pro vystavení apod.
• věrohodnost původu, neporušenost obsahu a čitelnost daňových dokladů
• úschova daňových dokladů.

Daňové doklady musí obsahovat např. tyto formální náležitosti:

Text „daň odvede zákazník“ by měl být recipročně uveden i na přijatých daňových dokladech ke službám přijatých od osob usazených v jiných členských státech. Jednotlivé jazykové mutace tohoto textu jsou tyto:

I předchozí úprava daňových dokladů vyžadovala zajištění věrohodnosti původu daňového dokladu, neporušenosti jeho obsahu a také jeho čitelnost - tyto požadavky však nekonkretizovala resp. u elektronických daňových dokladů vyžadovala jejich opatření uznávaným elektronickým podpisem či uznávanou elektronickou značkou popř. vyžadovala zaručení věrohodnosti původu a neporušitelnosti obsahu daňového dokladu elektronickou výměnou informací (EDI).

Nová úprava má napomoci rozšiřování elektronické fakturaci a proto daňovým subjektům umožňuje, aby věrohodnost původu, neporušenost obsahu a čitelnost zabezpečily i jinak než uznávaným elektronickým podpisem (značkou) či elektronickou výměnou informací. Aby však nedocházelo k daňovým únikům, nová úprava obsahuje definice pojmů věrohodnost původu, neporušenost obsahu a čitelnost.

Dne 28.3.2013 daňová správa zveřejnila informaci GFŘ k daňovým dokladům a odpovědi na nejčastější dotazy – dostupno zde.

Informace je překvapivě konkrétní a nevyhýbá se praktickým otázkám. Např. doklady v pdf podobě připojené jako přílohy e-mailu jsou nadále zásadně možné, i když není jejich věrohodnost zajištěna elektronickým podpisem, je-li zajištěna jinak (např. vzájemně provázanými souvisejícími doklady jako objednávka, příjemka, bankovní výpis). Odpovědi na nejčastější dotazy nepřímo potvrzují staré zlaté pravidlo, že pokud se daňový doklad obsahově shoduje u dodavatele i odběratele, není nutné se formalitami příliš zabývat.

Velká nedorozumění vznikla v otázce neporušenosti obsahu daňového dokladu. Podle § 34 odst. 2 písm. b) se touto neporušeností rozumí skutečnost, že obsah daňového dokladu požadovaný podle zákona o DPH nebyl změněn. Porušený je tedy ten doklad, kde byla změněna jeho podstatná náležitost – např. označení odběratele (oprava chybného DIČ atd.). Porušený rozhodně není daňový doklad, na který je doplněno něco, co není podstatnou náležitostí daňového dokladu – např. předpis předkontace pro zaúčtování daňového dokladu. Toto informace GFŘ také potvrzuje, ale bohužel informace toto chybně uvádí jako určitou benevolenci ze strany daňové správy a nikoli jako zcela jednoznačný výklad právní úpravy – jedná se sice o principiální rozdíl, avšak pro běžnou praxi nepodstatný (rozhodující je závěr a nikoli cesta, kterou k němu daňová správa došla).

V odpovědích na dotazy se GFŘ např. vyjádřilo k tomu, zda daňový doklad obsahující text „daň odvede zákazník“ musí být uveden v češtině – GFŘ potvrdilo, že nikoli, je-li použit tento termín v přesně odpovídající jiné jazykové verzi. Tyto jazykové verze však GFŘ nezveřejnilo, jsou však uvedeny v tomto článku výše.

Zájemcům o hlubší studium problematiky daňových dokladů kromě informací daňové správy doporučuji Vysvětlivky TAXUD (generální ředitelství Evropské komise pro daně a cla). Tyto vysvětlivky se na www stránkách Evropské komise (https://ec.europa.eu/) obtížně hledají, českou verzi vysvětlivek si můžete (po přihlášení zde) stáhnout ze sekce pro registrované uživatele zde. Pokud nejste na našich stránkách zaregistrováni, registraci můžete provést zde – registrovaným uživatelům rozesíláme e-mailem v případě aktuálních změn informace o těchto změnách.

Vysvětlivky např. potvrzují, že elektronickým dokladem je i doklad v pdf podobě posílaný jako přílohy e-mailu – co je a co není elektronickým dokladem objasňují vysvětlivky v komentáři tématu A-2 (definice elektronické faktury). Vysvětlivky potvrzují informaci GFŘ, že tento doklad je pro účely DPH použitelný i bez použití uznávaného elektronického podpisu, pokud je jeho věrohodnost prokázána tzv. spolehlivou auditní stopou, tedy propojením vzájemně souvisejících dokladů (s daným plněním souvisí nejen daňový doklad, ale např. objednávka, příjemka, provedení platby atd.). Podle vysvětlivek spolehlivou auditní stopou může být např. soubor různých dokumentů, jako jsou například objednávka, přepravní doklady a samotná faktura, se záznamem o spárování těchto dokumentů, nebo dokonce pouhá skutečnost, že tyto tři dokumenty si vzájemně odpovídají. Postup, kterým daňové subjekty vytváří spolehlivou auditní stopu (schvalování dokladů, párování  dokladů vztahujících se k jednomu plnění apod.), je označován jako kontrolní mechanismus podnikových procesů (viz vysvětlivky k tématu A-8 Kontrolní mechanismy podnikových procesů).

Ručení za daň

Daňová správa podala obecnou informaci k institutu ručení za daň již 25.3.2011 (institut ručení byl do zákona o DPH poprvé zaveden s účinností od 1.4.2011 a následně byly důvody ručení rozšířeny k 1.1.2012 a k 1.1.2013), tuto informaci GFŘ aktualizovalo dne 6.3.2013. Informace je dostupná zde.

Důvody pro rozhodnutí o tom, že plátce daně je nespolehlivým plátcem daně, sdělila daňová správa dne 4.1.2013 v „Informaci GFŘ k aplikaci §106a zákona č.235/2004 Sb.“ – dostupno zde. Dne 16.5.2013 byla poprvé zveřejněna v registru plátců informace, že plátce je nespolehlivý. Počet nespolehlivých plátců by se měl pohybovat v řádu stovek a nabude tak na významu prověřování tohoto údaje z registru plátců.

Od 1.4.2013 je podle přechodného ustanovení zákona č. 502/2012 Sb. důvodem pro ručení za daň z přijatého zdanitelného plnění také jeho úhrada bezhotovostním převodem na nezveřejněný bankovní účet. Registraci bankovních účtů, jejich určení ke zveřejnění a jejich vlastní zveřejnění na internetu upravuje § 96 a 98 zákona o DPH a přechodná ustanovení (čl. II, body 9. a 10. zákona č. 502/2012 Sb.). Plátci daně měly do 1.3.2013 čas k tomu, aby oznámili čísla účtů používaných k ekonomické činnosti a sdělili, zda mají či nemají být zveřejněny.

Plátce daně oznamuje čísla účtů používaných k ekonomické činnosti a rozhoduje  o jejich zveřejnění prostřednictvím nového samostatného formuláře „25 5111 – Oznámení o změně registračních údajů“. Tiskopis je spolu se všemi dalšími aktuálními daňovými tiskopisy dostupný zde.

Registr plátců DPH (registr je dostupný zde) nově od 1.4.2013 sice obsahuje údaj o zveřejněném čísle účtu, ale daňové správě se nepodařilo registr plátců naplnit čísly účtů, kteří jednotliví plátci určili ke zveřejnění, resp. čísly účtů podle přechodných ustanovení novela zákona o DPH č. 502/2012 Sb. V tuto chvíli se na údaje registru plátců nedá spolehnout (v některých případech jsou údaje o číslech bankovních účtů správné, v některých jsou nesprávné či neúplné), na což 29.3.2013 Generální finanční ředitelství reagovalo generálním pardonem na uplatnění institutu ručení z důvodu úhrady na nezveřejněný účet pro období do 30.9.2013 a dne 12.9.2013 jej prosloužila na období do 31.12.2013. Jiný slovy – to, co mělo propuknout od 1.4.2013 bylo odloženo na 1.1.2014. Až do konce roku 2013 je tedy zbytečné ověřovat, zda číslo účtu určeného k úhradě je či není zveřejněno resp. by toto ověřování přineslo jenom zmatky, protože mnozí plátci žádné číslo účtu zveřejněno nemají, byť jej ke zveřejnění určili nebo jim mělo být zveřejněno podle přechodných ustanovení zákona. Informace daňové správy k ručení jsou dostupné zde.

Teprve čas ukáže, zda schválená úprava ručení nepřekračuje eurounijní pravidla pro uplatňování daně – viz stížnost JUDr Lichnovského na porušení evropského práva ze strany ČR podaná Evropské komisi. Stížnost je dostupná zde. Ještě před spuštěním ručení z důvodu úhrady na nezveřejněný účet (před 1.1.2014) byla úprava ručení v zákoně o DPH novelizsována, a to zákonným opatřením Senátu o změně daňových a dalších zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva č. 344/2013 Sb. Zákonné opatření s účinností od 1.12.2013 obsahuje následující doplnění § 109 odst. 2 zákona o DPH (ručení, pokud je úplata za zdanitelné plnění poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na jiný účet než účet poskytovatele zdanitelného plnění, který je správcem daně zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup):

„, a pokud úplata za toto plnění překračuje dvojnásobek částky podle zákona upravujícího omezení plateb v hotovosti, při jejímž překročení je stanovena povinnost provést platbu bezhotovostně“.

Pokud by se plátce daně chtěl zbavit rizika ručení a chtěl využít zvláštního způsobu zajištění daně dle § 109a ZDPH, postup této platby je popsán ve výše uvedené obecné informaci k ručení za daň a také v informaci daňové správy k placení daní v roce 2013 dostupné zde.

Chcete-li se podrobněji seznámit s novinkami v DPH od 1.1.2013, připravili jsme pro Vás zvukovou nahrávku jejich podrobného komentáře v mp3 (5 hod čistého času) a podkladový materiál v pdf podobě (26 stran), cena kompletu je 290 Kč + DPH. Více informací včetně informací o nahrávkách dalších přednášek naleznete zde.